Klasická hudba

Jak už název napovídá, klasická hudba je žánr hudby, který byl vytvářen v minulosti. V tomto smyslu je „klasický“ svým vznikem, povahou a stylem. Klasická hudba, známá také jako „vážná hudba“, se řídí přísným souborem principů, které se liší od jiných tradičních forem hudby, jako je jazz nebo lidová hudba. Slovo „klasická“ je definováno tak, že jeho předmět, v tomto případě hudba, byl po značnou dobu hodnocen jako nejvyšší kvalita svého druhu. Tato výjimečná kvalita způsobila, že se z ní těšily minulé a budou i budoucí generace a stala se vzorem, který používají umělci pro skládání. Klasická hudba vznikala především letech 1750-1820, umělci v této době byli inspirováni a ovlivněni sociální harmonií, řádem a rovnováhou, o kterých se věřilo, že existovaly v době starověkých Řeků a starověkých Římanů. V tomto smyslu je o klasické hudbě známo, že zprostředkovává pocit nostalgie a hodnoty vyznávané v minulosti. Klasická hudba má různé formy, každý s různými prvky, včetně symfonie, koncertu, opery, sonáty a dalších. Když byla klasická hudba složena poprvé, měla tendenci skládat se z hlavního tématu, které bylo rozděleno do fází, které obsahovaly krátké, kontrastní rytmy a melodie. Klasická hudba je obvykle homofonní, což znamená, že nástroje hrají stejné akordy ve stejných rytmech. Důraz je kladen na eleganci a vyváženost, přičemž fráze jsou krátké a obvykle dlouhé jen 4 takty.

• Melodie: Krátká, jasně definovaná, kontrastní, s důrazem na eleganci a vyváženost
• Textura: Homofonická, lehká a jasná
• Zabarvení tónu: vibrující, často se měnící uvnitř skladby