Jazzová hudba

Jazzová hudba je široký styl hudby charakterizovaný složitou harmonií, synkopovanými rytmy a velkým důrazem na improvizaci. Černí muzikanti v New Orleans v Louisianě vyvinuli jazzový styl na počátku dvacátého století. New Orleans, dlouho považované za jedno z hlavních měst hudby Spojených států, podporovalo silnou ragtime a bluesovou tradici. Raní jazzoví hudebníci jako Jelly Roll Morton a Louis Armstrong stavěli na těchto bluesových a ragtime formách a improvizovali nad nimi, což vedlo ke zbrusu novému žánru americké hudby. Jazz se rychle rozšířil po celé Americe a zanedlouho se hlavním městem hudby v USA i celém světě stal New York. Jazz v současné době často přijímá standardy populární hudby, modální hudby, popu, rocku, funku, a dokonce i skutečné avantgardy. Jazzová hudba se překrývá s téměř všemi hudebními žánry, od blues přes rock až po klasiku. To vytváří širokou paletu jazzových subžánrů.

Hlavní jazzové elementy

• Výrazné rytmy: Tradiční jazzové rytmy jsou známé pro své houpavé osminové tóny, kdy první tón v osminovém páru tónů dostává důraz a druhý tón je lehčí, jak se "houpe" k dalšímu tónu. Latinský jazz, který je postaven na karibské hudbě, se mezi tóny nehoupe, ale zahrnuje synkopované rytmy, často vycházející z afro-kubánských tradic.
• Harmonická sofistikovanost: Jazzová hudba zřídka využívá třínotové triády, které definují pop, country a folk. Téměř všechny jazzové akordy se vyznačují specifickým tónem sedmého akordu a mnohé obsahují napětí na devátém, jedenáctém a třináctém akordu.
• Improvizace: Snad více než cokoliv jiného spojuje duch improvizace téměř všechny formy jazzové hudby. Všichni členové jazzové skupiny, od hráčů hlavních nástrojů přes rytmickou sekci až po hlavní vokalisty, mohou často improvizovat.