Šrouby a vruty

Šroub či vrut může spolehlivě, ale přesto rozebíratelně spojit různé materiály. Šroubu existuje mnoho různých druhů. Základní rozdělení je podle toho, jakým způsobem se šroub spojuje s materiálem. Ten se může spojovat s protikusem, který má stejný závit (nejčastěji maticí), pak se jedná o šroub, který má většinou metrický závit. Vrut je vybaven šroubovicí, která se zařeže přímo do spojovaných materiálů; ty by ideálně měly být spíše měkčí. Šrouby a pruty mají mnoho vlastností společných, takže mohou být popsány dohromady. Šroub i vrut mají tři části – závit, dřík a hlavu. Hlava může být velmi různorodá. Základní rozdělení je na hlavu zápustnou a nezápustnou. I nezápustná hlava ovšem lze alespoň částečně utopit pod povrch, aby nevyčnívala. Zápustná hlava je vespod kónická, jiné typy k dříku svírají pravý úhel, což umožňuje dobrý dosed na spojovaný materiál. Pro zápustnou hlavu musí být otvor vytvořen tak, aby hlavová část šroubu či vrutu po dotažení lícovala na povrch předmětu. Hlava může mít různý tvar. Zápustné hlavy se vyznačují víceméně stejným tvarem. Odlišují se však velikostí a drážkou, kterou se utahují, takzvaný pohonem. Některá zápustná hlava se může vykazovat vypouklou horní plochou; těm se říká čočkovité hlavy. Zápustná je i hlava cylindrická, pro kterou se musí předvrtat otvor pomocí speciálního vícestupňového vrtáku. S cylindrickými hlavami se setkáme u nábytkových konfirmátů a u terasových vrutů. Nezápustné šrouby a vruty mají velmi rozmanité hlavy. Některé jsou i čtyřhranné nebo šestihranné, takže mohou být dotahovány klíčem.  Jiné jsou válcové, půlkulaté nebo talířové. Šroub i vrut mohou mít závit po celém dříku, nebo jen po jeho části. U šroubů jsou dříky běžně válcové. Vruty mají někdy kuželovou závitovou část. Špička vrutu může být i tupá nebo mít vrtací hrot.