Čtečky čárových kódů

Čtečka čárového kódu

Když chcete vybrat čtečku čárového kódu, tak musíte vybrat správný typ technologie těchto čtecích zařízení. Čtečka musí mít také správnou konstrukci, musíte zvážit, jak ji budete zapojovat a kde ji budete používat. Čtečka čárového kódu může mít jednu ze tří technologií – laserovou, lineární a 2D. Laserová má červenou laserovou diodu, která čte bílé a černé prvky. Je levná, jednoduše se používá a čte i na vzdálenost několika metrů. Zvládne však pouze čtení dobře viditelných kódů. Lineární čtečka čte celý čárový obrázek. Jak přesná, zvládne i hůře čitelné kódy, Je však dražší a méně citlivá. 2D Čtečka se podobá té lineární, ovšem odečítá na všech stranách. Rychle a jednoduše se s ní pracuje. Je však relativně drahá. Z hlediska konstrukce může být snímač buď ruční, nebo pultový či stacionární, ale může mít i funkci informačního kiosku. Ruční jsou rychlé, operativně snímají, bezdrátové ruční se snadno se přenášejí. Pultové snímače umožňují 2D čtení aniž byste s výrobkem otáčeli, a chytře dokreslují obraz. Nejsou však mobilní a s předmětem se musí manipulovat. Stacionární snímače efektivně odečítají pohybující se kódy. Jsou však drahé a musí být upevněny na výrobní linku. Informační kiosek může být využíván různým způsobem. Je však drahý. K počítači může být čtečka připojena buď drátově nebo bezdrátově. Poháněná může být buď z elektrické sítě nebo baterií. Bateriové výroky jsou mobilnější, ovšem baterie může dojít. Čtečky se odlišují tím, jaké okolní prostředí zvládnou. Určitě bude potřeba jiná do chlazené mrazákové haly než do vnějšího prostředí.